Praktické informace

Operace

Gynekologie samozdřejmě také patří mezi chirurgické nebo-li operační obory. Gynekologická operativa začíná od krátkých chvilkových zákroků a pokračuje až po rozsáhlé hodinové operace, na kterých mnohdy spolupracuje gynekolog s urologem, cévním chirurgem a případně dalšími důležitými odborníky.

Operace v gynekologii je prováděna pouze tehdy, jde-li o onemocnění, které nelze jiným účiným či známým způsobem léčit, nebo pokud jsou všechny možnosti bez operační léčby již vyčerpány.

Zákrok prováděný pod kontrolou rentgenem

Před každou operací Vám dobrý lékař obvykle vysvětlí charakteristiku choroby, možnosti léčby, nastíní možný průběh operace i pooperační období, eventuálně komplikace i možnosti jim předcházet. Příprava k operaci je závislá na typu operace.

Ambulantní operace

Jsou malé druhy operačních výkonů, které se provádí bez přípravy běžně ambulantně nebo při jednodenní hospitalizaci. Často se provádí v krátkodobé celkové narkóze. Podle zdravotního stavu pacienta jsou potřeba laboratorní vyšetření, celková prohlídka u praktického lékaře či u dalšího specialisty.

Jde především o zákroky na zevním rodidlech (kondylomata, cysta či absces Bartholiniho). Lžičkou se seškrábnou bradavičnaté výrůstky a odešlou na histologické vyšetření.

Vhodné je samozdřejmě dobré poučit pacientku o možném přenosu pohlavní cestou, event. léčba partnera. Absces Bartholiniho žlázy je ohraničené zánětlivé zduření žlázy. Žena si nahmatá na zevních rodidlech bulku, velice bolestivou, nemůže sedět někdy ani chodit. V narkóze se skalpelem nařízne povrch kůže a odstraní se hnisavý obsah. Žena okamžitě pocítí výraznou úlevu.

Kyretáž

Nejčastějším vyšetřovacím a léčebným úkonem na děložním hrdle a v děložní dutině je kyretáž (výškrab). Kyretou se postupně odstraňuje sliznice z přední a zadní stěny děložní, z hran a z horní stěny dělohy. Provádí se pro zástavu krvácení. Velice často se objevuje u žen mezi 40 - 50 rokem, kdy žena dlouho a silně krvácí v souvislosti s hormonálními změnami v období přechodu. Dále se využívá po spontánním potratu, či při nejasném krvácení k osvětlení příčiny. Získaný vzorek se posílá k histologickému vyšetření. Při nejasném krvácení v poslední době se dává také přednost hysteroskopii.

Hysteroskopie

Je zobrazovací metoda, při které lze dobře prohlédnout dutinu děložní a cíleně odebrat materiál z podezřelého místa. Zlepšováním metody je možná i hysteroskopie operační. Při té se provádí zrušení srůstů v dutině děložní, odstranění polypů, myomů, cizích těles v dutině (zejména nitroděložního tělíska, které nelze z nějakého důvodu v ambulanci vyndat), apod.

Konizace

Při každoroční pravidelné prohlídce lékař odebírá pacientce stěr z děložního čípku. Cytologická laboratoř zkoumá vzorek natřený na malém sklíčku pod mikroskopem. Pokud se vyskytnou změny, je pacientce doporučena kontrola nebo konizace. Konizace je chirurgické vytětí patologické tkáně děložního čípku ve tvaru trychtýře (konusu). Vzorek se odešle na histologické vyšetření k podrobnějšímu zkoumání. Tato metoda není jen k vyšetření , ale je často i léčebná, kdy bývá odstraněna celá patologická tkáň.

„Velké“ gynekologické operace

Vyžadují často několikadenní hospitalizaci. Pokud nejde o operační indikaci z nebezpečí ohrožení života, pak obvykle ženu přijímáme jeden den před plánovanou operací. Anestesiolog zkontroluje laboratorní vyšetření (krevní obraz, krevní skupinu, krevní srážlivost, vyšetření moči), interní vyšetření s EKG a rentgen hrudníku. Další vyšetření proběhnou podle celkového stavu pacientky či rozsahu operace. Podrobnější vyšetření se také provádí při podezření nádorového onemocnění. Speciální příprava spočívá v oholení, očistném klyzmatu a někdy i užití léků na zklidnění (sedativa).

Operační přístup

Můžeme zvolit přístup poševní (nejčastěji odstranění dělohy pochvou při jejím sestupu) nebo břišní stěnou laparotomicky (otevření břišní dutiny větším řezem, kdy je umožněn dobrý přístup do operačního pole). Poslední metodou je laparoskopie (klasické otevření dutiny břišní) Dnes je snahou o miniinvazivní přístupy a co nejkratší doba hospitalizace. Proto je laparotomie prováděna zejména u gynekologických nádorů a pokud nelze operaci provést laparoskopicky. U každé operace musíme především zhodnotit, zda rizika operace nejsou větší než očekávaný léčebný efekt.